Naleziště černého uhlí jsou neoddělitelně spjata s moderní historií Ostravy. Jeho hlubinné dobývání se dotklo i Svinova.
V roce 1890 založil ing. Vladimír Vondráček Důl Ignát. Tento byl situován v Ostravě – Mariánských Horách v oblasti mezi železniční tratí a řekou Odrou. V roce 1947 byl po znárodnění v roce 1945 přejmenován na Důl Jan Šverma. Dnes již důl neexistuje, ale autobusová zastávka je tam stále totožně pojmenována.
Na území Svinova byly prováděny kutací práce již v druhé polovině 19. století. Na základě jejich výsledků nechali moravskoostravští měšťané František a Jan Oderští vyhloubit na parcele 1107/2 v katastru Svinova (cca 800 m západně od Svinovského dvora) šachtici.
Bylo zjištěno několik slabých slojí. V roce 1869 prodali kutiště Vordernberskému těžířstvu (Vordernberger Radgewerkschacht, Vordernberg), které uskutečnilo vyhloubení jámy do hloubky 109 m. Ze dna jámy byl v roce 1876 proveden úpadní vrt, který dosáhl úrovně 202 m (pod povrchem). Jámou a vrtem bylo zjištěno (podle tehdejších měřítek) 6 rubatelných a 8 nerubatelných slojí. Tento výsledek vyústil v následné ukončení hornické činnosti.
V roce 1889 kutací obvod Svinov odkoupila společnost Těžířstvo Vladimír Vondráček a spol. Následně v roce 1897 jej odkoupila Společnost Hornoslezské koksovny a chemické továrny a.s. (Oberschlesische Kokswerke und Chemische Fabriken, A.G.) v Berlíně prostřednictvím své dceřinné firmy Moravskoostravské kamenouhlené těžířstvo Marie Anna (Mährish-Ostrauer Steinkohlengewerkschaft Marie Anne).
Nevhodnost (odpovídající technologické úrovni konce 19. století) dobývání slojí ve svinovském dobývacím prostoru potvrdilo také několik průzkumných vrtů provedených koncem 19. století.
V roce 1911 byl veškerý majetek Moravskoostravského kamenouhelného těžířstva Marie Anna prodán Rakouské báňské a hutní společnosti, Vídeň, později Báňská a hutní společnost, Brno, které byl majetek znárodněn v roce 1945. Svinovský dobývací prostor tak přešel do vlastnictví státu.
Historická mapa Ostrau-Karwiner Steinkohlenrevieres z roku 1914 (Moravský zemský archiv v Brně) v katastru Svinova nezachycuje žádné uhelné zásoby. Zato umísťuje výše zmiňovanou šachtici bratří Oderských. Tato se nacházela přímo pod dnešním tělesem komunikace Rudná v místě sjezdu na ul. Nad Porubkou za Technickým dvorem ve směru jízdy do Poruby.
Další geologický průzkum byl ve Svinově proveden až začátkem 50. let 20. století. V roce 1952 byla založena jáma Svinov s označením Šverma 2, která byla součástí Dolu Jan Šverma (Důl Ignát) zmiňovaného v úvodu článku. Jáma se nacházela v areálu dnešní ubytovny v Dubí, která vznikla z bývalé šachetní správní budovy. Jáma sloužila jako jáma výdušná, měla celkovou hloubku 660 m a čtyři provozní patra (3.-7., 7. patro bylo těžní). Do provozu byla uvedena v roce 1958 a sloužila ke zlepšení klimatických podmínek jižní části dobývacího prostoru Dolu Jan Šverma.
V roce 1964 se jáma Šverma 2 transformovala v pomocný důl Svinov, označovaný jako Důl Jan Šverma 2. Hlavním důvodem byla velká vzdálenost svinovského dobývacího prostoru k hlavní jámě v Mariánských Horách (vzdušnou čarou cca 3 km) a postupný přesun dobývacích prací. Od 70. let 20. století se jeho podíl na celkové těžbě Dolu Jan Šverma zvyšoval až na konečných cca 50%. Do roku 1974 byla jáma prohloubena na hloubku 872 m s 8. patrem v hloubce 846 m. Jáma sloužila pro jízdu lidí, dopravu materiálu a těžbu odvalového kamene. Vyrubané uhlí bylo v podzemí přepravováno velkokapacitními vozy na Důl Jan Šverma v Mariánských Horách a vytěženo jámami č.1 a ¾.
V roce 1973 byla založena jáma Oderský v jižním okraji dobývacího pole Svinov. Nacházela se asi na 352,8 km dálnice D1 vpravo ve směru jízdy na Olomouc. (na poli asi 150 m severně od dálnice, místo je dostupné z obslužné komunikace z ulice Polanecká). Její hloubení bylo dokončeno v roce 1978. Větrné propojení bylo realizováno na 6.,7. a 8. patře a způsobilo značné zlepšení klimatických poměrů v dobývacím prostoru. Jáma Šverma 2 (u dnešní ubytovny v Dubí) se přeměnila na vtažnou. Ústí jámy Oderský bylo zakryto poklopem, pod kterým ústily kanály ventilátorů. Těžní věž byla dokončena až v roce 1991 s povolenou mimořádnou jízdou na laně.
Těžba v podzemí Svinova probíhala od roku 1971 do roku 1991. Byly dobývány sloje hrušovských a petřkovických vrstev ostravského souvrství z hloubky až 915 m. Geologické podmínky v dobývacím prostoru byly z pohledu hlubinné těžby obtížné. V oblasti se nachází množství tektonických poruch a zejména detritový vodonosný a plynonosný horizont (zvodnělé písky). Nebezpečí průvalu důlních vod z něj provázelo hornickou činnost na Dole Jan Šverma 2 od hloubení jámy až po jeho zánik.
Na přelomu roku 1991 a 1992 byla ukončena těžba na Dole Jan Šverma 2. V listopadu roku 1992 byla zasypána jáma Oderský v prosinci jáma Šverma 2. Těžní věž Šverma 2 byla odstřelena 23. ledna 1994. Takto se uzavřela historie dobývání černého uhlí ve Svinově.
Daniel Žitník
