Historie svinovské myslivosti


Až do uskutečnění pozemkové reformy za prvé republiky byly ve Svinově honitby dvě, přibližně stejné velikosti, okolo 600 ha, a to honitba „panská“ a honitba obecní. „Panskou honitbu“, jež se skládala z lužních lesů v povodí řeky Odry, zemědělské půdy velkostatku a vodních ploch rybníků, vlastnil bývalý majitel hrabě Wilczek. Tato honitba podléhala Lesní správě v Porubě, jejímž ředitelem byl od roku 1911 nadlesní Richter a po jeho odchodu do výslužby v roce 1936 nadlesní Fortdrehen, který tuto funkci zastával až do roku 1945, kdy byl odsunut. V tomto roce byla lesní správa převzata Čsl. Státními lesy, rybníky Čsl. Státním rybářstvím a zemědělská půda velkostatku Nové dvory (Donauhof) přiděleny hospodářské správě Ostravsko-karvinských dolů (OKD).

Rozdělení honitby mělo za následek ztrátu nároku na vlastní honitbu, a proto bylo požadavku Myslivecké společnosti ve Svinově, utvořené v roce 1948 o začlenění honitby společenstevní, vyhověno.

V roce 1954 byla hospodářská správa OKD zrušena a velkostatek převzaly Čsl. státní statky, ředitelství Bohumín, čímž dle platného zákona č. 225/47 vznikl znovu nárok na utvoření vlastní honitby.

Polesný p. Halašta z polesí Poruba, utvoření této honitby organizačně připravil, a tak došlo ke schválení státní honitby „Polanka“ Čsl. státních lesů ve Svinově, ve výměře 341,58 ha. Myslivecká společnost ve Svinově si zavčas zajistila příslib nájmu této honitby v případě, že by nedošlo k výkonu práva myslivosti ve vlastní režii. Dne 1. ledna 1956 došlo k uzavření pachtovní smlouvy na dobu 9 let, t.j. do roku 1964 za roční pachtovné 956,66 Kč.

V roce 1962 byl vydán nový zákon o myslivosti č. 23/62 jehož par. 6 zní :

„Okresní národní výbor uzná za honitbu souvislé honební pozemky, které má ve správě nebo užívání socialistická organizace, pokud mají výměru aspoň 500 ha.“ A tak ztratila bývalá „panská honitba“ znovu svou oprávněnost a byla začleněna do honitby socialistické organizace JZD ve Svinově, jež postoupila výkon práva myslivosti Mysliveckému sdružení ve Svinově. Svinovská „panská“honitba byla spravována „panským hajným“ bydlícím v dřevěné hájence u lesa Přemyšova. Hájenka byla asi v roce 1909 pro zchátralost zbořena. Poslední obyvatel hájenky, hajný Och je připomínán již v roce 1888 a byl v roce 1910 vystřídán pnaským hajným Vojtěchem Neuvirtem ze Vřesiny a byl ubytován ve služebním bytě v Novém dvoře (Donauhof). V roce 1945 nastoupil jako hajný jeho syn Oldřich Neuvirt, který tuto službu vykonával až do roku 1968?

Obecní honitba se skládala vesměs ze zemědělské půdy a s 18 ha lesa Hranečníku, jehož dlouholetým nájemcem byl pantáta Hurník, jehož následoval jeho syn Augustin Hurník, bývalý starosta města Svinov. Po únorových událostech roku 1948 byly obě honitby sloučeny a převzaty Lidovou mysliveckou společností ve Svinově s 18 členy.

Zakládající členové :

Besta Ladislav, nar. 26.6.1889

Bárta Jan, nar. 5.12.1897,

Bena František, nar. 6.10.1904 v Polance

Hrbáč Emil, nar. 11.10.1905 v Horní Lhotě

Kameníček Jan, nar. 24.6.1901 v Horních Břelolupech u Uh. Hradiště

Kudela Ferdinand, nar. 20.3.1900 ve Svinově

Kudela Bohumil, nar. 13.8.1903 ve Svinově

Kudělka Ferdinand, nar.28.1.1926 ve Svinově

Silber Václav, nar. 23.6.1922 ve Svinově

Klapuch Ferdinand, nar. 20.1.1926 ve Velké Polomi

Neuvirt Oldřich, nar. 5.2.1913, ve Svinově

Urbánek Oldřich, nar. 4.12.1911 ve Svinově

Strakoš Otakar, nar. 2.6.1911 ve Svinově

Volný Ladislav, nar. 17.7.1901 v Porubě

Bula Oldřich, nar. 20.10.1919 v Svinově

Sedláček Karel. Nar. 3.9.1907 ve Svinově

Mrázek František nar. 17.9.1904 v Porubě.

Poválečná léta byla poznamenaná ztrátou klidu a přírodních podmínek zvěře. Vyhledávání a odstřelování nevybuchlé munice, cvičení Závodních milic, výstavba čerpacích stanic v Novém lese, Přemyšově, geologické průzkumy, přemisťování vrtných věží a celodenním provozem – to vše dělilo a zhoršovalo podmínky místní honitby.

Přesto každý rok byl naplněna mysliveckou prací – sázení smrčků, odchování a vypouštění bažantíků, hlídání honitby před pytláky, dezinfekce králičích nor, pokrytí zásypů a oprava mysliveckých zařízení (krmelce, vysoké posedy, chaty, seníky, podražce) s důslednou účetní evidencí.

Z pozemků spadající pod státní sektor byla utvořena státní honitba „Polanka“ o výměrech : Čsl. státní statky – 161,82 ha, Čsl. státní lesy – 137.14 ha, Čsl. rybníky – 42.62 ha, celkem 341.58 ha.

V roce 1960 došlo na popud OMS v Ostravě ke sloučení Myslivecké společnosti ve Svinově a Porubě, i když dne 31.12.1962 se konala ustavující schůze Mysliveckého sdružení ve Svinově samostatně. Důvodem ke slučování honiteb je rostoucí výstavba bytová a průmyslu, čímž se zmenšují honební plochy, např. Třebovice, kde poklesla honební výměra na 90 ha. Byl schválen název Myslivecké sdružení Svinov – Poruba. Ve smyslu nového zákona o myslivosti č. 23/62 Sb. par. 6 byly zahrnuty do svinovské honitby pozemky ve výměře 72 ha na katastru obce Polanky, jež byly v užívání Čsl. Státních statků ve Svinově, čímž honitba získala na hodnotě.

Členové mysliveckého sdružení Svinov, 1959

Dle výkazu Střediska geodézie pro ostravský okres, činila v roce 1962 katastrální výměra města Svinova 1216 ha, z čehož na pozemky nehonební připadlo 327 ha a na pozemky honební připadlo 889 ha. Tato honební výměra sestávala z 500 ha orné půdy, 173 ha luk, 17 ha pastvin, 162 ha lesů a 37 ha vodních ploch. Výměr honitby se značně zmenšil výstavbou porubského sídliště (Malá strana), výstavbou jámy J. Švermy 2, zřízením rudiště VŽKG, výstavbou

Polanecké spojky a Rudné cesty, výstavbou průmyslových podniků podél okresní cesty do Polanky. Navzdory zmenšující se honební ploše, byly stavy užitkové zvěře stále dosti vysoké. V honitbě byl rovněž vysoký stav divokých králíků, ale v roce 1958-59 téměř vyhynuli na myxomatozu. K další tragedii došlo v zimě roku 1962-63, kdy srnčí zvěř byla až z 90% zdecimována mrazem a padala u naplněných krmelců.

Myslivecké sdružení průběžně zajišťovalo péči o zvěř bažantí (odchov ve voliérách), o zvěř koroptví, zaječí a srnčí, především řádným přikrmováním. V průběhu jednoho roku je zkrmeno 13-17 q jaderného krmiva a 5-7 q objemového krmiva. Myslivecké sdružení ve Svinově v létech sedmdesátých odvádělo ročně na státní nákup 400 kg zvěřiny, a to 10 kusů srnčí zvěře, 130-150 bažantů, 130-200 zajíců.

V rámci oslav 700. výročí trvání obce Svinova byla pořádána národopisná výstava ode dne 6.6. do 11.7.1965, kde se Myslivecké sdružení podílelo vlastní expozicí s názvem „Červen měsíc myslivosti“ se 120 exponáty obohaceno zelení.

První myslivecká výstavka ve Svinově, Bernard Haupt, předseda JZD, 1965

Povodní menší chata pánů Besty a Bena v Hranečníku byla přenechána sdružení koncem roku 1961. Dne 8.10 1967 bylo oslaveno otevření chaty přestavěné nákladem 3.200,- Kčs. Chata byla rozšířena o předsíň a klubovní místnost. 10.6.1979 bohužel chata vyhořela.

Na stejném místě byla v akci Z postavena chata nová. Materiál dodal tehdejší Národní výbor Ostrava- Poruba. Součastně s výstavbou byla na chatu přivedena voda a el. energie. Také byla postavena hospodářská budova a odchovna bažantů. Slavnostní otevření proběhlo dne 20.8.1982.

Dne 19.7.1966 sirény oznámily zvýšení hladiny řeky Odry, která zatopila všechny naše lesy (Polanský les, Váček, Černík, Nový les Kulí), louky a polnosti přes 1 metr vysoko. Přestože do druhého dne voda opadla, škody na zajících, bažantech a srnčí zvěři nebyly malé. Při podzimních honech se tedy zajíc nelovil. Výstavbou Rudné cesty bylo současně přikročeno k přeložení a regulaci toku řeky Odry, takže k takovým událostem by již nemělo dojít.

V roce 2001 vzniklo honební společenstvo Svinov v návaznosti na platnost nového mysliveckého zákona. Na základě tohoto zákona o myslivosti zanikla z důvodu nízké výměry myslivecká sdružení Nová Ves a Poruba a k mysliveckému sdružení přičlenil Magistrát města Ostravy část pozemků katastrálního území v Nové Vsi a v Porubě, čímž současná výměra honitby činí téměř tisíc ha a rozkládá se podél Odry od Polanky nad Odrou až po soutok Odry s řekou Opavicí, po cestu z Poruby do Klimkovic a druhé straně Odry po silnici Mariánskohorskou a Plzeňskou. Z tohoto důvodu přešla část členů zaniklých sdružení do mysliveckého sdružení Svinov¸ které má v současné době 31 členů, z toho je 7 občanů Svinova.

Prvním starostou se stal Josef Rokyta, vystřídal ho Jiří Urbánek a v současné době je honebním starostou Lukáš Kuzník.

Předsedy mysliveckého sdružení byli : Karel Šajnar, Karel Dostál, Bohumil Kuzník, Jiří Hajduček st., Jiří Hajduček ml. a v současné době Kamil Kuzník. Ve funkci hospodáře se vystřídali : Josef Hrbáč, Karel Malík st. a v současné době Karel Malík ml.

V roce 2015 muselo na základě novely nového občanského zákoníku Mvslivecké sdružení Svinov změnit název na Myslivecký spolek Svinov a pod tímto názvem je zapsán u Krajského soudu v Ostrava.

Do roku 1980 převládala v honitbě převážně drobná zvěř (bažant, zajíc). Lovilo se až 500 ks bažantí zvěře a 150 zajíců, 10 kusů zvěře srnčí a 1-2 lišky ročně. Za 30 let jeden kus zvěře černé. Drobnou zvěř lze v současné době počítat na několik desítek kusů. Naproti tomu je stávající odstřel srnčí plánován na cca 40 kusů, ale bohužel více než polovina je sražena na komunikacích vozidly. Odloví se také 25 kusů lišek a 2-3 kusů zvěře černé ročně.

Hana Hauptová, Kamil Kuzník